Taky máte někdy pocit, že se sebou jako lidé neustále bojujeme? Ve frontě v obchodě, v metru o místo k sezení, na ulici by se mohla vypsat soutěž o nejvíce zamračený výraz a u nás ve studiu je to o nejlepší místo na podložce.🙈

Máme za sebou náročné období, které u všech otevřelo hodně strachů a nejistot. Zároveň jsme dostali úžasnou možnost se ve svém životě zastavit a začít si všímat, jaký ho vlastně mám, jak svůj život žiji.

Všímat si a vnímat svůj život je základem myšlenky bytí v přítomnosti.

Často se na lekcích jógy ptáte…“Jak to mám udělat, být tady a teď? Vždyť se toho pořád tolik děje. Starám se o tolik věcí a lidí. Jak v tom všem tlaku mám zůstat v přítomnosti? Nebo mně říkáte…“Vy to máte jednodušší, když máte to jógové studio, když máte takovou hezkou práci.“

To mě vždy nutí k pousmání a hlavou mi projedou všechny mé strachy a boje, které jsem si při své práci uvědomila.

A to je právě ten recept, jak přestat být ve stresu, podléhat tlaku okolí a stále bojovat o svůj klid a spokojenost ve svém vlastním životě.

Recept: začínám se vnímat, cítím sebe v každé situaci a začínám svůj život přijímat, takový jaký je.

Přestávám obviňovat lidi, život nebo osud, že můžou za všechno těžké v mém životě. Že mi sudičky nepřály a karty osudu byly vyloženy těžké a úplně jiné než bych chtěl/a.

Jsem to jen já, kdo tvoří svůj život a jen já mohu za to, jestli je mi v něm hezky nebo se trápím. Je to celý můj vnitřní život, mé myšlenky, emoce, strachy, potlačená zranění, přejaté programy, vnitřní dialogy, které tvoří  celý můj vnější svět.

A když si toto dovolím přijmout a změním celou mou dosavadní optiku orientovanou na vnější svět, na lidi na ulici, v metru, v rodině, tak se konečně začnu poznávat, svůj život vnímat, nemocné v něm uzdravovat a tvořit svůj životní prostor takový, ve kterém je mi dobře, kde přestávám být obětí „nespravedlivého života“ a naopak si dopřeji právo na spokojenost a štěstí.

To právo je zcela přirozené pro vše živé na naší krásné planetě a o to právo se zasluhujeme jen svým vlastním životem, nikdo jiný to ovlivnit nemůže.

Tedy přestaňme se sebou navzájem bojovat a nepřemýšlejme, co to znamená být tady a teď. Není to žádná věda a nedosažitelná transformace, kvůli které budu muset odjet do ašrámu nebo strávit týden ve tmě…je to každý náš den žitý s upřímností vlastního srdce.

Ze srdce Sára Suchá